Porovnání foukaných izolací. Na českém trhu je z čeho si vybírat.
Foukaná izolace je v oblasti zateplování řešením, které sebou nese perfektní a dokonalé zateplení nejen pro plošné zateplení, ale i pro náročně dostupné škvíry a dutiny. Foukanou celulózovou izolaci ocení zákazníci, kteří více o izolování přemýšlí a docení její vlastnosti v oblasti tepelné techniky a stavební fyziky.
Foukaná nebo stříkaná izolace?
stříkaná izolace – aplikovaná v tekuté konzistenci, většinou jde o chemicky vyrobené pěnové izolace spotřeba vysoká, cenově nákladné
foukané izolace – jde o tepelné izolace různých druhů aplikovaných do konstrukce suchou cestou, tlakem vzduchu spotřeba i cena optimální
Foukaná izolace je často zaměňována se stříkanou izolací. Samozřejmě, že jde o dva odlišné materiály i o dvě naprosto jiné aplikační technologie. Jak už samotné názvy napovídají, v případě stříkané izolace se jedná o tekutý materiál. Jde o izolaci, po které chceme, aby byla chemicky vázána a ulpěla na povrchu tak, že nepůjde odstranit. Tekutá složka obsahuje mnoho chemických přísad, které mají za úkol jediné, držet hmotu pohromadě. Nikoliv být hmotou šetrnou k našemu obytnému a životnímu prostředí. Otázkou je, zde efekt, přilepit se na vše, co se ve střeše a v konstrukci střechy nachází, bývá u fungujících střešních konstrukcí efektem chtěným. Často jde o jev opačný, a tedy pro střechu kontraproduktivní. Kontraproduktivní ve smyslu pozdějších oprav nebo rekonstrukcí. Krom toho tyto materiály mají zcela odlišné fyzikální vlastnosti než dřevěné prvky krovů.
Pozor! Některé druhy chemických nástřiků obsahují isokianáty, které mají dráždivý účinek na sliznici a kůži a poškozují lidské buňky. Nesmí přijít vůbec do kontaktu s astmatikem!
Foukaná izolace je vlastně pevným materiálem, který se do místa zateplení transportuje tlakem vzduchu. Izolační vrstva je tak suchou směsí importovanou přesně do místa určeného pro izolační materiál. I pevný materiál jako tepelná celulózová izolace ulpí na trámu, vazníku nebo krokvi, ale při případné rekonstrukci lze izolaci snadno smést, odseparovat a znovu ji třeba použít. Krom toho celulózové izolace a izolace dřevovláknité mají s dřevěnými prvky krovu i velmi podobné vlastnosti.
Foukané sklo, čedič, dřevovlákno, polystyren nebo celulóza
Foukaná technologie zaručuje maximální vyplnění izolovaného prostoru. Jde však o to, kolik takové hmoty dostanete foukaným způsobem neboli jakou výslednou objemovou hmotnost bude izolační hmota mít. Nejméně hmoty dostanete v případě pěnového polystyrenu. V pořadí hned za polystyrenem je vzduchem nadýchaná skelná foukaná izolace, na optimálních středních hodnotách najdeme celulózové vlákno a dřevovlákno. Minerální vlákno zatěžující konstrukci je vlákno z čediče. Není dobré, aby konstrukce byla příliš zatížena, nebo aby si člověk zaplatil lehkou izolaci plnou vzduchu. Většina sádrokartonových konstrukcí pro podhledy, konstrukce pod vazníky bungalovů má dostatečnou únosnost tak, aby zvládla mocnosti foukané izolace předepsané projektem. Je tedy vhodné tento fakt v praxi prověřit, zvláště pokud v současné době začíná tloušťka izolace standardně na 30 cm.
Lehká versus optimální izolace
Lehká izolace plná vzduchu se v zimě může chovat jako řídký svetr, určitě nás chvilku zahřeje. V první chvíli totiž, když ho oblékneme, cítíme hřejivý pocit. Po chvíli ale pocítíme opětovný chlad. Jak se to stane? Díky řídké konzistenci rychleji promrzne. Má velmi nízkou akumulační setrvačnost. Tu odhalíme díky nízké objemové hmotnosti, kolem 15-20 kg/m3, ale také díky hodnotě měrné tepelné kapacity. Tyto dva faktory jsou vypovídající pro akumulaci daného materiálu. Optimálními jsou v této podobě celulózové vlákno a dřevovlákno. Vyšší objemová hmotnost v kombinaci s měrnou tepelnou kapacitou nad 2000 J/kg.K nám napovídá, že jde o tepelně izolační materiály, které zvládnou akumulaci tepla a ohřátý, ke stropu stoupající vzduch bude zůstávat uvnitř objektu. Optimální izolace mohou tedy zajistit stabilní teplotu během zimních chladných dnů.
Lehké izolace, bez akumulace
Izolace | Objemová hmotnost | Měrná tepelná kapacita |
---|---|---|
foukaný polystyren | 11-18 kg/m3 | 1270 J/kg.K |
skelné vlákno | 14-45 kg/m3 | 840 J/kg.K |
Optimální izolace, s akumulací
Izolace | Objemová hmotnost | Měrná tepelná kapacita |
---|---|---|
celulózové vlákno | 30-45 kg/m3 | 2020 J/kg.K |
dřevovlákno | 35-45 kg/m3 | 2100 J/kg.K |
Těžké izolace, s nízkou tepelnou kapacitou
Izolace | Objemová hmotnost | Měrná tepelná kapacita |
---|---|---|
minerální čedičové vlákno | 40-92 kg/m3 | 900 J/kg.K |
Tepelnou izolaci charakterizuje lambda
Dle veškerých dostupných mezinárodních norem je součinitel tepelné vodivosti λ již dlouhodobě dogma, kterým jsou izolační materiály charakterizovány. V souladu s výše uvedenými vlastnostmi akumulačních schopností však jde pouze a jen o předepsanou hodnotu, která je nutná při specifikaci vlastností tepelně izolačních materiálů. Ovšem to by se museli tepelně izolační materiály v hodnotě součinitele tepelné vodivosti markantně lišit. Vzhledem k rozdílům v tisícinách není velkých rozdílů ve foukaných materiálech, a proto tento parametr v podstatě pozbyl mít rozhodující funkci při výběru pro zateplování / izolování.
Izolace | Součinitel tepelné vodivosti λ |
---|---|
Foukaný polystyren | 0,034 W/m.K |
Celulózové vlákno | 0,038 W/m.K |
Minerální čedičové vlákno | 0,038 W/m.K |
Skelné vlákno | 0,039 W/m.K |
Dřevovlákno | 0,040 W/m.K |
Jak se technické vlastnosti izolací projeví v létě?
Obecně jsou všechny zmíněné tepelně izolační materiály velmi dobrými pohlcovači zvuku, tedy mají optimální složení snižovat hluk. Tato výborná vlastnost je předurčuje k instalaci do stěn a do konstrukcí, které mají eliminovat průnik hluku z vnějšího prostředí. Akustické vlastnosti nejsou ovšem tepelně technickými. Nelze je slučovat. Pohlcení hluku nemůže tak nahradit jednu nepříjemnost vznikající v létě, a to je přehřívání podstřešních prostor. Obytné místnosti bezprostředně navazující na střešní konstrukci jsou v létě při extrémně horkých dnech nadměrně zatíženy průnikem teplého vzduchu do interiéru. Pod střechou je vždy tepleji než v přízemí patrového domu. Jde o samozřejmost, kterou ale jde eliminovat vhodnou tepelnou izolací. Tato vlastnost opět kopíruje vlastnosti akumulace v zimním období. Čím je tedy měrná tepelná kapacita daného materiálu vyšší, tím více může konstrukce odolávat enormně teplých dnům v létě. Materiály jako je Polystyren nebo především skelná izolace, jsou tak lehké a vzduchem prosycené, že nemohou dlouhodobě vzdorovat vysokým letním teplotám. Optimální je v tomto případě dřevovláknitá nebo celulózová izolace. Celulózová izolace Climatizer Plus je navíc od dřevovláknité izolace i ekologicky šetrná.
Fázový posun teplotního kmitu 30 cm na volno (hod)
Izolace | Měrná tepelná kapacita | Doba |
---|---|---|
skelné vlákno | 840 J/kg.K | 2,1 hod |
foukaný polystyren | 1270 J/kg.K | 3,6 hod |
minerální čedičové vlákno | 900 J/kg.K | 4,9 hod |
dřevovlákno | 2100 J/kg.K | 6,1 hod |
celulózové vlákno | 2020 J/kg.K | 6,7 hod |