Jak poznat kvalitní lepicí pásky
Lepicí pásky se používají v široké škále aplikací parobrzdných nebo parotěsných systémů pro maximální zajištění vzduchotěsnosti budov. Na jedné budově se často použije několik stovek metrů lepicí pásky! Tyto pásky hrají tedy prim v míře vzduchotěsnosti celé obálky, musí plnit svou funkcí po několik desetiletí a stále musí svou lepivostí spoj držet.
Díky kvalitní obálce budovy a její vzduchotěsnosti se lépe splňují očekávané energetické standardy. Ty se u pasivních domů ověřují blower door testem.
Nejsou všechny lepící pásky stejné?
Lepicí pásky se mohou na první pohled zdát podobné nebo dokonce totožné a všechny mají v základu podkladový materiál. Podkladový materiál může být z papíru, plastové fólie nebo rouna. Na tento podkladový materiál je následně nanesena adhezivní hmota, která je zakryta ochrannou vrstvou nebo ochranným papírem na spodní straně pásky. Páska, kterou lze použít uvnitř i venku, musí mít UV stabilizační podložku; lepicí páska na utěsnění oken musí mít fleecovou vrstvu, kterou lze zaomítnout. Rozlišení je snadné, ale pokud vezmete v úvahu samotnou adhezivní látku, pak rozdíl již není tak snadné identifikovat.
Většina pásek se vyrábí s disperzním lepidlem. Při tomto postupu se akryláty rozpuštěné ve vodě nanášejí na podkladový materiál v kapalném stavu. Do disperze se přidávají emulgátory. Tím se zajistí homogenní disperze, a zároveň se akrylátové složky rozpustí ve vodě. Funkcí těchto emulgátorů je přitahování vody. Voda se poté ve výrobním procesu odpaří. Rozpuštěné akrylátové vazby se výrobním procesem stávají „lepkavými“. Exkluzivnější skupina lepicích pásek se vyrábí za použití lepidla na bázi pevných látek obsahujícího čistý akrylát. Z technického hlediska jde o metodu relativně novou. Lepidlo se nanáší na podkladový materiál ve formě viskózní hmoty, které vytvoří požadované adhezivní vlastnosti.
Med a kámen – adheze a koheze
(přilnavost a soudržnost)
Adhezi a kohezi lze velmi dobře demonstrovat porovnáním tekutého medu s kamenem. Med vykazuje dobrou přilnavost a díky tomu se velmi dobře drží na povrchu. Jeho vnitřní síla, soudržnost, je však tak špatná, že při působení vlastní váhy stéká. Kámen má vysokou vnitřní pevnost, tj. soudržnost, ale velmi nízkou přilnavost. Viz obr. Dobrá přilnavost je obecně spojena se špatnou soudržností a naopak. Dobrá lepicí páska je výsledkem ideální rovnováhy mezi soudržností a přilnavostí.
Jak a proč lepidla lepí?
Plechy nebo skleněné tabule se mohou na první pohled zdát hladké, ale jejich povrchy vypadají při zvětšeném pohledu značně sinusoidně. Lepidlo teče kolem těchto struktur a spár na povrchu. Pokud je lepidlo v přímém kontaktu s povrchem, vzniknou na úrovni molekul přitažlivé síly, tzv. Van der Waalsovy síly. Čím více se lepidlo dostává na povrch, tím větší roli začnou hrát tyto síly a zvýší pevnost přilnavosti k podkladu.
Než lepidlo zcela přilne k povrchu a vytvoří s ním silné spojení, může nějakou dobu trvat. Adhezivní síla se obvykle vytváří po dobu několika hodin. Všichni výrobci doporučují, aby jejich lepicí pásky byly při aplikaci přitlačeny. Lepidlo, jak bylo již popsáno, musí být přivedeno do těsného kontaktu s povrchem, aby mělo možnost do něj protékat a obklopovat ho.
Kapka vody a vliv povrchového napětí
Traduje se mýtus, že lepidlo by mělo být schopné držet na každém povrchu. A pokud lepicí spoj nedrží podle potřeby, je to vždy chyba lepicího materiálu. Tento předpoklad je však nepravdivý. Kvalita dané vazby je vždy závislá na pojivu, podpovrchu a způsobu aplikace.
Použité separační fólie jsou důkazem, že ne všechny fólie jsou vhodné pro adhezi. Některé lepicí pásky lze z jejich separačních fólií snadno odstranit. Na druhé straně existují také vrstvy, z nichž nelze lepicí pásky odstranit vůbec. Zato všechno je zodpovědné povrchové napětí fóliových membrán. Toto napětí popisuje, jak dobře může být daná membrána „zvlhčena“ lepidlem; jinými slovy, jak dobře se lepidlo může dostat blízko k povrchu membrány, aby bylo přilepeno. Povrchové napětí membrány není vidět a tato hodnota je uvedena v technických údajích pouze některými výrobci.
Test kapky vody
Odolnost proti vlhkosti – proč jsou v ní rozdíly?
Nahoře konvenční akrylátová disperzní lepicí páska. Lepidlo se zcela oddělilo od pásky. Lepidlo ztratilo pevnost.
Dole čistý akrylát na pevném základě, který je absolutně odolný vůči vodě.
Lepicí pásky musí být schopny spolehlivě odolat problémům s vlhkostí i po jejich instalaci. Vlhkost přichází nejen z vnějšku, ale často také z podpovrchu. V tomto případě je výhoda vnějšího ochranného účinku fólie obrácena, protože vlhkost nemůže uniknout skrz fólii a místo toho se hromadí mezi lepidlem a fólií.
Akrylátová disperzní lepidla obsahují z výroby na svém lepivém filmu emulgátory. Pokud konvenční akrylátové disperzní lepidlo přijde do kontaktu s vodou znovu, lepidlo reemulguje, často vytvoří bílé zbarvení a může ztratit přilnavost. Čisté akryláty jsou proti vodě plně odolné, protože nereagují s vodou a tím je zachována jejich přilnavost.
Trvanlivost: zkušenosti a laboratorní testy
V případě, že dnes plánujeme a stavíme dům, zákazníci očekávají, že konstrukce a použité materiály mají dlouhodobou životnost. Při výběru lepicích pásek je velmi důležité vzít v úvahu dlouholeté zkušenosti na trhu, spolu se zkouškami stárnutí, které potvrzují vysokou trvanlivost spojů.
V případě, že dnes plánujeme a stavíme dům, zákazníci očekávají, že konstrukce a použité materiály mají dlouhodobou životnost. Při výběru lepicích pásek je velmi důležité vzít v úvahu dlouholeté zkušenosti na trhu, spolu se zkouškami stárnutí, které potvrzují vysokou trvanlivost spojů.
Shrnutí: permanentní lepicí spoje jsou možné pouze s kvalitními systémy a správnou manipulací
